středa 27. května 2015

Po nějaké době I. - kopa hnoje, flaška a souboje



Teda, je to už měsíc a pár dní, co jsem do tebe posledně napsal, takže to napravím! Je toho docela hóódně novýho. Jednak jsem od Vánoc přibral - ale pozor, žádná koule nejsem! Jenom mám trošku větší škraně a *kouká na svoje buclaté prstíčky* prsty. To je z toho, jak se furt láduju těma dortama! Slíbil jsem si, že místo zhruba deseti kousků, jich budu jíst maximálně jen pět. Ale nakonec jsem se rozhodl, že pojedu dietku na salátech a budu se víc hejbat... Možná bych mohl najít Lilith a říct ji, ať si zatancujeme, jako tehdá na HelOUUínu, to bych taky spálil solidní počet kalorií. Teď jsem sice hooodně kouzlil, ale ještě víííc baštil... a převážně jenom dorty! Vlastně od té doby, co jsme se je naučili dělat z jablka. Ach, to přeměňování!

No a taky jsem se na Silvestra usmířil s Vivienne! I když jsme se několikrát poté ještě samozřejmě pohádali a já ji nakonec řekl po tom jejím chování ošklivý slovo, který možná bylo, když se teď nad tím zamyslím, zapotřebí, už spolu vycházíme hezky. A dal jsem si svoji první pusu pod jmelím - juchůůů! To i James od nás docela čubrněl, když jsme o tomhle spolu na koleji mluvili. Myslím, že to ještě nestihl, nebo alespoň v té době, kdy jsme o tom klábosili. Proto do něj asi tehdá David hustil, ať si dá se mnou pusu. No nakonec jsem Dejva přede všema ztrapnil a ze srandy tu pusu dostal on ode mě. Všivák jeden... prej ostříhal Jimbelína - seženu nůžky a taky ti to zkrátím, muhehe!

Na novej rok jsem si odpykal za dozoru naší Nicolky trest vedle Ale- *nadechl se* rtova kabinetu. Co ti mám na to říct, svinčík jako u nás doma ve stájích. Panejo, kolik tam bylo sena a hovínek... Obdivuju tu Nikču, že tam stála ve svojí uniformě a dokázala mě přes ten smrádek kontrolovat. Ale šlo mi to docela pěkně. Doma jsem byl zvyklej pomáhat, takže mě nějaká práce neublíží. Taky jsem skončil špinavej jako prase. Ve sprše jsem si po tom trestu pořádně zapěl a umyl ty bacily. Pak jsem se radši na koleji nechal Amaiem i ostříhat dohola, kdybych měl náhodou ve vlasech svinčík a kdo ví co dalšího. No, vlasy už mám zpátky. Možná, že si je nechám narůst dlouhý... časem.

V posledních týdnech jsem se taky opět scházel s Vin. Teď už tam kromě ní a věčně se šklebící Annie, přibyl taky Edgar a po poslední noci Chris. Kromě mě, Lou a Amaie, který mi spíš dělá dozor, se z toho stává mrzimorskej kroužek. Vlastně co tak počítám, tak je to asi fifty fifty - nebelomrzimo, páč tam občas byl i náš Dáva. Huh! Nedávno jsme dávali v jedný místnosti souboje - všechny jsem si dal jak malinu! Hihi! *nevědomky mu roste ego* Teda vlastně Annie mě jednou odzbrojila, jinak jsem to vzal hopem přes toho šprta Edgara, jak mu říkají ostatní prváci, Dávu, Annie a nakonec i samotná ó velká Vin utrpěla porážku od mé hbité ručky a hůlečky.
Docela čučeli a já vlastně taky, jak lehce mi to šlo. Dost jsem se zlepšil postupem toho tréninku s ostatníma studentama. I některý další třeťáky nebo druháky si dávám. Ale třeba v posledních dnech mi to zase moc nešlo *poškrábal se na šišce*, možná je to těma většíma prstíkama. Musím fakt shodit! A taky začnu cvičit! Ještě dneska!
Při předposledním tréninku nás opět pod zastírákem sledoval Hubert, teda alespoň máme to podezření, že je to on, protože tomu hodně věcí nasvědčuje - hahaaaa, deníčku! Toho jsem si asi udobřil.

Dal jsem mu dárek k Vánocům! Hádej co! Svoji fotku! *dusí smích* Akorát vyrobenou přímo pro něj - jsem na ní bílej, takže nemůže říct ani slovo! Vypadal celkem překvapeně a kupodivu se na mě už od té doby ani nijak ošklivě nedívá a když náhodou kolem sebe projdeme nebo jsme v jedný místnosti, není zlej. Ještě tu druhou musím dát Adkinsovi, ať z toho není chudáček smutnej a nežárlí!

Dále se v poslední době taky hodně bavím s Kristene. Ta mi ukázala nový zajímavý chodbičky a posledně mně taky rozbila kebuli (už podruhý, au moje hlava) v jedný místnosti, kde zkoušela Everte přes jakejsi červenej štít, kterej evidentně na tohle nefunguje - nebo alespoň jí ne. Taky za to schytala děvenka slimáky, protože při jejím návrhu, že to na mě zkusí ještě jednou a už to určitěěě půjde, jsem jí za nepovedení, slíbil velmi chutné zvracení. Pak nás tam chvíli prudil Huberťák se svýma zakopáčkama. Jen počkej, až se to naučím, tvoji stezku vydláždím tak, že rozbít si paštiku, bude tvoje běžná rutina!


S Amaiem a Sally jsme jednu noc trénovali ve vodě vodu - z tý starý vody jsem to pěkně vycepoval na tu nejkvalitnější, kterou doma čaruje i naše maminka! Anabellka koukala, když jsem jí druhej den podal láhev s mojí "Marionádou"! Taky ji to naučím! No a druhej den jsme byli opět ve vodě, kde za mnou přišel i nějakej o dost starší zrzek - Darooo, tak po něm ječela Sally. Ten se tam před ní schovával pod stolem a držel mi nohu, abych ho neprozradil. Pak jsem mu před ní a Amaiem pomohl zdrhnout, tak třeba mám dalšího kámoše ze Zmijáku! Haha! Jo a Amai mi půjčil zelenej plášť. Neviděl jsem se v zrcadle, ale co myslíš, deníčku? Byl by ze mě dobrej hádek?



Jednoho večera jsme hráli na koleji hru s názvem "flaška". Bylo to zajímavý, celkem bžunda! Naši Nicolku jsem polil nějakým smíchaným sajrajtem, Marušce pak vymáchal obličej v dortíku... *olízl se* mňam, dortíík! Ale ne, nesmím! Taky jsem si namaloval pusu Jamesovou rtěnkou (Jamesi, ty se maluješ?! Ty draku!) a dělal různý zvuky zvířat - to si musím pořídit! No a též jsme si pokládali různý zajímavý otázky, hlavně co se týkalo vztahů k ostatním. Třeba Jamesovi se líbí Fiona, která ze všech studentů na škole nejvíc nemá ráda Lou a David přede všema přítomnýma na férovku prohlásil, že miluje Marry - ta se mimochodem pokusila už asi dvakrát nebo dokonce třikrát zabít!
 Nevím, co jí je a není, ale když jsem ji ve Velký síni po tom posledním večerním hledání chytil za rameno a chtěl nabídnout oporu, řekla mi, že jí nic není a tu ruku si docela nepříjemně sundala... Nevím, co dodat - jestli se chceš opravdu zabít, tak ti přeju, ať to už výjde a pokud ne, budu jedině rád, že tu ještě s náma jsi, Maruško! Ale hlavně nechoď do lesa za vlkama, to by byla škaredá smrt a nevím, jestli by to ti vlci zvládli sežrat! Věž to jistí!

No a teď už mě bolí ruka. Jdu si zacvičit, jak jsem si nahoře stanovil! Pokračování potom, je toho totiž za ten měsíc docela dost...


Žádné komentáře:

Okomentovat