pátek 8. května 2015

Tajemný dopis a noční schůzka

Poslední dny jsou hodně zajímavý, deníčku. Od plesu se toho dosti změnilo. S Amaiem většinou lítáme po večerce a chodíme si pro zásoby flakonků. Ty se vždycky hodí, hahaaa! Taky s Viviennkou teď trávím spoustu času, i když na mě před pár dny byla uražená a tak nějak jsem se jí potom vyhýbal, anebo ona mě? Možná oba zároven! Nebudu se přece vnucovat, když jsem se jí omluvil za ten břuch, hihi. Tak jsem jí nechal raději být, ať ji to přejde.

Ve čtvrtek jsme měli volňáska - žádný učeníčko, nic takovýho. Trošku jsem si přispal a po snídani vyrazil na procházku. Narazil jsem na Vivi, která kvůli mě vstala dřív, ať si zase můžeme povídat, jak jsme se domlouvali. Včera to bylo super! Konečně jsme se po pár dnech zase začali bavit a rovnou si to vynahradili v divadle, kde jsme si povídali, nebo já Viv spíš naslouchal a pak mi ukázala, jak moooc mě má ráda! *je rudý jak rajče* Potom večer v kuchyňce jsme dodržovali zdravou stravu - jeli jsme na ovoci a zelenině, sušenky prý ne. Vyzvídala ze mě, jestli si píšu deníček a rovnou na mě po výslechu vybalila, ať jí ho dám přečíst, že ji tam určitě pomlouvám! No, za svoje zápisky se nestydím, nevím, možná u něčeho.
Přeci jenom je to moje soukromí! A nemusí se bát, že ji tady pomlouvám - o svých kamarádech píšu jen v dobrým, jinak to ani nejde přece! Potom za námi přišel Dortolog Peter, kterýmu seděla na ramenou červenovlasá Sally a vedle nich byl Amai. Myslím, že s ní chodí. V poslední době s těmahle lidma trávím hodně času a je to fajn. Tak si říkám, jestli se ten klobouk nezmýlil, protože jsem teď kolem samýho zelenáče, hihi. Za to na naší koleji už netrávím skoro žádnej čas, naposledy asi ten zbytek Shyamovi oslavy narozenin. Ani s Jimbíkem jsem pár dní nemluvil! Takže nemám přehled, co se tam za tu dobu událo - protože den před tím, když jsem se rozflákal na jedné chodbě a šel potom s doprovodem Iana na ošetřovnu, jsem si všiml Marušky v nemocničním pyžamu. Zajímalo by mě, co se jí stalo? To se ještě musím optat červeňásků, jestli je v pohodě.

Amai se mnou chtěl mluvit někde v klidu, a tak jsme všichni vyrazili dolů do divadla. Vivi jsem vzal samozřejmě s sebou, když jsme byli na dnešek domluvení. Přece jí tam nenechám a neodejdu pryč. Minule si mi totiž postěžovala, že se jí lidi asi vyhýbají a nebaví se s ní. Tak je třeba to napravit, ať z toho není smutná, že joo! Amai na mě vybalil, že ho včera Alert poslal do zmijozelský koleje a pak z toho byl průšvih a že mu příjde rasistickej. Sally na to, že o něm dokonce říkal, že je holka. Pff, to je slepej ten profesor nebo co??? Na to jsem se Amaiovi pochlubil, že na našich hodinách je taky pěkně škaredej a po tom mimoňským útoku, nám se sestřičkou na hodině nesmyslně strhl body. To ještě bylo v klidu, ale na minulý hodině pěkně vyváděl! Došel pozdě a navíc si to vybíjel na nás studentech, doslova teror! Potom jsme vyrazili na oběd. Peter někam asi zmizel, protože jsme přes sklepení do vstupní síně dorazili ve vláčku, který vedl Amai, za ním Sally, já a za mnou Vivík. Chvíli jsme si ještě povídali v hale, když v tom za mnou najednou přiletěla sovička s roličkou.


Nesla mi psaníčko od nějakýho mýho stínu. Bylo tam psáno, ať jsem dnes před společenskou místností ve 21:20 celý v černém, tvůj stín. Hmm, kdo to mohl psát? Když jsem se ohlédl na svůj stín ve vstupní hale a v duchu se ho zeptal, tak mi odpověděl, že nic neposílal! Pff! To jsou fórky tohle! Sally zrovna stála vedle mě, takže si to samozřejmě přes moje rameno přečetla, hi hi. A já to rovnou ukázal i Vivienne a potom taky Amaiovi na koleji. Taky jsem je oba požádal, aby tam šli se mnou a někde se potom schovali a sledovali, co se bude dít. Od toho napadení mám přeci jen stále obavy, když umím jen pár jisker, přeměnu jablka na banán a to je vše. Teda, do té doby jsem uměl jen pár jisker... *hrdý výraz*

Ve stanovený čas jsem už čekal před Buclatou dámou. Ta mě nenápadně po očku sledovala. Asi měla zase obavy, že půjdu někde lítat po večerce, jako ty poslední dny. Moc se jí to nelíbí - ale né kvůli tomu, že porušuju řád, spíše kvůli tomu, že ji skoro vždy musím vzbudit, aby mě pustila. Ale je to hodná paní, alespon na nás nebelvírský, a tak mi vyjde vždy vstříc. Vivi a Amai byli schování za zdí, jinak kolem nikdo nebyl. Po třech minutách došla nějaká, o trošku vyšší než já, zahalená osoba a mávla rukou, at jdu za ní. Jak zašla po schodech dolů za roh, mávl jsem na ty dva, že můžou pomalu vyrazit za náma a sledovat nás. Šli jsme na střechu, kde jsme se na chvíli zastavili. Dotyčná osoba se ozvala, at vzkážu tomu, co je někde za náma, at jde pryč. Myslel jsem, že Amai bude nenápadnej, každopádně ten zahalenec si asi dával záležet na opatrnosti.

Zavedl mě do jedné místnosti se zamčenými dveřmi a tam si sundal roušku z obličeje. Ha! Tak to Amai trefil, podle tý sovy, která mi donesla ruličku, tipoval, že to bude asi sova Vin Claire. Tu jsem nedávno potkal. Ptala se mě na Jenifer a potom mi dole v síni našeptával Matthew, at si na ni dávám velký pozor, že se paktuje s Adkinsem a Hubertem. Proto jsem taky říkal Vivi a Amaiovi, at mě sledujou, kdyby mě čekalo něco nemilého.
Vin mi sdělila, že mě chce do spolku na zakázané souboje. Toho jsem se chytil, protože jsem se na souboje už od té doby, co jsem poprvé chytil svoji hůlku, těšil! Ale zároven jsem byl opatrnej, kvůli tomu, co jsem o ní zaslechl. Říkala mi, že jestli mi o ní někdo něco navykládal, tak to není pravda. Po chvilce se za ní najednou objevil Peter a naznačil mi, at jsem potichu. Vin na mě vyjela, že jestli se nepřidám, tak mě donutí pomocí kouzel na to všechno zapomenout. Nebýt tam Pete, tak asi chytnu strášek, ale v tu chvíli jsem se musel prostě rozesmát. Za chvíli zmizel a do místnosti dorazil Amai. Asi to už nevydržel a měl obavy. Akorát tam nikde nebyla Vivi, kam se poděla? Potom jsme šli všichni tři kousek vedle do místnosti, kde se nacházelo menší pódium.Vin tam Amaie vyzvala na souboje.


Musím uznat, že ruce má ta holka rychlý. Amai to od ní pěkně schytával a já jen nadšeně přihlížel a párkrát odpočítával. Pak se tam za ní znovu objevil i Peter a zezadu ji chytil. Pěkně se lekla, ale další emoce na sobě moc nedávala znát. Chvíli tam s náma byl a pak zase zmizel a my jsme začali trénovat. Teda já. Postupně jsem se učil další kouzla, at jsem připravenej na souboje. Dalo mi to nějakej čas zabrat, některý šly dřív a některý až za dlouho. Taky to stálo hodně únavy. Ještě, že Vin měla kousek salátu, to mě zase posílilo a šlo to líp. Ale stejně mám co dělat, odzbrojovací jsem totiž ještě nezvládl. Během toho večera jsem si později oddychl. Nejprve jsem si totiž myslel, že mě ta holka dovede někam, kde bude čekat Adkins s Hubertem a podají si mě, ale nakonec jsem byl už v klidu. Proč by mě učila kouzla, ještě k tomu na souboje a pak mi chtěla něco udělat? To by provedla rovnou. Za nějakej čas nás doprovodila ke spící Buclaté dámě a po odchodu na naší kolej zmizela.

Každopádně si na ni budu dávat pozor. To její povýšenecký chování se mi nelíbilo a taky pořádně nevím, co je to za klub, kdo tam vlastně je a co se chystá. Cítil jsem z ní totiž divnou energii. Rozhodně nebudu na žádný temný straně! Ale... kouzla se mi hodí pro svoji potřebu a ochranu mě i Anabellky, takže tohoto minimálně chytře využiju a pak se uvidí, jak to bude dále probíhat s tou podivnou holkou.

Pokud na mě ti dva zase hodlají někdy zaútočit... *podíval se na svoji hůlku, pevně ji uchopil a namířil na protější zed* ...budu tentokrát připravenej a minimálně půjdou k zemi!!!


Pokračování této noci příště...

Žádné komentáře:

Okomentovat